El tejido, tkání
El mundo nació con el tejido. Al principio del mundo, no existía nada material. Los padres pensaban el mundo pero ninguno se atrevía a consolidarlo en materia. Abu Monsa una madre creadora, sabía que existía una niña muy rebelde, a veces furiosa que lograba herir cuando se le acercaban. Era una planta espinosa, era fuerte y reacia.
Svět se zrodil s tkaním. Na počátku světa neexistovalo nic hmotného. Rodiče vymysleli svět, ale nikdo se neodvážil upevnit jej v hmotě. Abu Monsa, matka tvořitelka, věděla, že existuje velmi vzpurná dívka, někdy zuřivá, která dokáže zranit, když se k ní přiblížíme. Byla to trnitá rostlina, byla silná a drsná.
Abu Monsa supo que ella custodiaba algo importante por dentro, al hablarle con voz dulce, supo que aquella niña llevaba los hilos que podían sostener el mundo material. Abu Monsa así conoció "Bi" la madre del fique, quien le enseñó su fortaleza, su resistencia espiritual y su capacidad de hacerse materia. Ahora Abu Monsa teniendo el principio de la materia pensaba qué hacer con ella.
Abu Monsa věděla, že uvnitř střeží něco důležitého. Když k ní mluvila sladkým hlasem, věděla, že ta dívka nese vlákna, která mohou udržovat hmotný svět. Abu Monsa se tak setkala s "Bi" matkou fique, která jí naučila její sílu, její duchovní odolnosti a její schopnosti stát se hmotou. Nyní Abu Monsa, mající princip hmoty, přemýšlela, co s ní dělat.
Una noche pensó y pensó, recordaba y visualizaba, y así entendió debía ser el mundo material, viniendo y volviendo, recordando y haciendo, pensando y tejiendo. Sabía que "Bi" la planta de fique era rebelde y tenía espinas, sabía que debía hilarla y moverla, sacando su esencia sin herirla y sin herirse, sacar lo mejor de ambos para andar por el mundo.
Jedné noci přemýšlela a přemýšlela, vzpomínala a vizualizovala, a tak pochopila, jak musí hmotný svět vypadat, přicházet a vracet se, vzpomínat a dělat, přemýšlet a tkát. Věděla, že "Bi", rostlina "fique", je vzpurná a má trny, věděla, že ji musí otáčet a hýbat s ní, aby vynesla její podstatu, aniž by jí ublížila a aniž by ublížila sama sobě, aby obě přinesly do světa to nejlepší ze sebe na tu cestu životem.
Así nació el mundo, así tejen desde entonces las mujeres Wiwa, haciendo el mundo en procura de no herir ni ser heridas, ni en su pensamiento ni en la materia. Nacen y crecen con ese principio de vida; tejer para vivir, pensar para no herir…
Tak se zrodil svět, takto od té doby tkají ženy Wiwa a Kogui, aby svět vytvořily ve snaze nezranit ani nebýt zraněné, ani ve svých myšlenkách, ani ve hmotě. Rodí se a rostou s tímto principem života; plést, abys žila, myslet, abys neublížila..