Jejich pohled 

Jsme zde, abychom žili v souladu se všemi živly a živými bytostmi. To je náš účel a smysl

Ale zapomněli jsme na to a lpěli jsme na hmotných věcech. Kogiové si stále uchovávají vzpomínku na život. A chtějí se o ni s námi podělit, abychom mohli napravit škody, které jsme způsobili: sobě i Matce Zemi.

Co se stane když žijeme ve hmotě bez péče, bez respektu a bez spojení s Matkou Zemi?

Když se zaměříme pouze na materiální život, nežijeme v rovnováze. Máme jaksi normální život, ale něco nám nehraje, jsme mimo rovnováhu: nevnímáme cil ani smysl života. Tak se projevuje odpojení naší podstaty od podstaty života. Kogiové nás učí, jak ho získat zpět.

Tam, kde jsou naši duchovní rodiče

Když Mamos Kogi Wiwa mluví o bytostech které obývají Siken, vysvětlují, že "to je svět ani tady, ani tam, ani pod zemí, ani na obloze. Je kolem nás. Je to to, co nevidíme." Když se v noci probudím, někdy mám pocit, že je obydlená tma a že mě z nějakého místa v ní pozorují bytosti. Mohl by to být neviditelný svět? "Jsou vždy s námi. Jsou to oni, kdo vlastní energii, abychom mohli žít ve hmotě. Kdyby neexistovali oni, neexistoval by náš vesmír." 

"Každý prvek má své duchovní rodiče, entity, průvodce, Matka a Otec, Jabu a Jate, Abu a Ade. Oheň, vzduch, déšť... I zvířata mají duchovní rodiče. I ten nejmenší hmyz má své duchovní rodiče, kteří se o něj ze Sikenu starají. Rostliny, skály, voda, planety, světlo, kameny. Všechno je život a stvoření a vše má svůj kód, hudbu, DNA, kořen, který je v duchovním světě. Duchovní rodiče se o vše starají, aby vše mohlo žít v našem hmotném světě. I my, lidstvo, máme své rodiče, své průvodce. Stejně jako se oni starají o nás, my se musíme starat o ně. "