Tkání

Svět se zrodil s tkaním. Na počátku světa neexistovalo nic hmotného. Rodiče vymysleli svět, ale nikdo se neodvážil upevnit jej v hmotě. Abu Monsa, matka tvořitelka, věděla, že existuje velmi vzpurná dívka, někdy zuřivá, která dokáže zranit, když se k ní přiblížíme. Byla to trnitá rostlina, byla silná a drsná.

Abu Monsa věděla, že uvnitř střeží něco důležitého. Když k ní mluvila sladkým hlasem, věděla, že ta dívka nese vlákna, která mohou udržovat hmotný svět. Abu Monsa se tak setkala s "Bi" matkou fique, která jí naučila její sílu, její duchovní odolnosti a její schopnosti stát se hmotou. Nyní Abu Monsa, mající princip hmoty, přemýšlela, co s ní dělat.

Jedné noci přemýšlela a přemýšlela, vzpomínala a vizualizovala, a tak pochopila, jak musí hmotný svět vypadat, přicházet a vracet se, vzpomínat a dělat, přemýšlet a tkát. Věděla, že "Bi", rostlina "fique", je vzpurná a má trny, věděla, že ji musí otáčet a hýbat s ní, aby vynesla její podstatu, aniž by jí ublížila a aniž by ublížila sama sobě, aby obě přinesly do světa to nejlepší ze sebe na tu cestu životem.

Tak se zrodil svět, takto od té doby tkají ženy Wiwa a Kogui, aby svět vytvořily ve snaze nezranit ani nebýt zraněné, ani ve svých myšlenkách, ani ve hmotě. Rodí se a rostou s tímto principem života; plést, abys žila, myslet, abys neublížila..