Myslet hezky - Meditace, soustředění - Léčení myslí a traumat -
Aganguashi – O čem to je?
Pro naše domorodé přátele představují aganguashi a zhonagueshi každodenní péči o život v jednoduchých úkonech každodenní existence. Znamená to zůstat soustředěný, klidný a vzpřímený tváří v tvář jakékoli ráně osudu. Znamená to myslet a jednat v souladu se svými vlastními schopnostmi. Jde spíše o mlčení než o řeč. Jde o to být diskrétní, ale efektivní, jemný, ale stálý, zdrženlivý, ale hluboký. Je to vděčnost za všechno, snaha nezpůsobovat škodu a nebýt otrokem mysli, těla, druhých, ega nebo vnějšího světa.
Kogiové říkají:
"Matka Země je nemocná. Pokud se uzdravíme, uzdraví se."
V našem každodenním životě jsme necitliví. Vyhýbáme se tomu, abychom cítili to, co nás tíží, co nám způsobuje utrpení. Nechceme se konfrontovat s vlastními monstry a traumaty. Hromadíme emoce a traumata v našich myslích a mysl pak poškozuje naše těla. Naše tělo křičí to, co naše ústa a srdce nedokážou vyjádřit. Toto hromadění, když s ním žijeme příliš dlouho, se stává nemocí. Někdy to všechno poškozuje naše vztahy: přátelství, rodinu... Někdy to vede k momentům deprese nebo dokonce k pokusům o sebevraždu.
Kogiové používají rodovou techniku, metodu, rutinu, která spočívá v konfrontaci naší mysli a emocí, abychom se očistili a uzdravili. Dělají to spojením se svými duchovními průvodci prostřednictvím moudrých prostředníků: Mamů a Ság. Společně se zpěvy a v harmonii s Matkou Přírodou a jejími bytostmi a živly vyrovnávají, harmonizují a obnovují klid v našich myslích a srdcích.
Konfrontace s našimi nejobsesivnějšími myšlenkami je nezbytná: když se této konfrontaci vyhýbáme, prodlužujeme si utrpení.
Podle Kogiů je naše existence na Zemi nezbytná, protože pokud žijeme v souladuse vším, pomáháme vesmíru. Bez harmonie vznikají nemoci, fyzické i psychické. A země také trpí pokud trpíme. Aby si Kogiové udrželi harmonii světa, praktikují po generace hlubokou meditaci zvanou Aganguashi a Zhonagueshi.
Je to rituál, obřad, individuální i kolektivní, vyznání a očištění našich myšlenek, chování. Je to rodová medicína, terapie, proces, životní styl. Dlouhý proces, který se praktikuje abychom byli lepši a abychom se uzdravovali. Vyjímáme z našeho nitra naše dvě základní energie a dodáváme je Matce Zemi.
Kogiové říkají:
"Aby naši rodiče (průvodci, duchovní entity vše živého, rodiče všeho kteři vše řídí z Aluny) mohli vyrovnat vše, co existuje, potřebují také energii. Dávají, pečují, starají se. Ale nemohou být vyprázdněni ze své energie. Vše živé jim také dodává energii. Stejně jako nás naši duchovní rodiče krmí energií, musíme jim dávat svou energii. To je to, co děláme během Aganguashi. Dnes jsou naši rodiče hladoví a křehcí, jsou oslabení a opuštění. Opustili jsme je. Pouze domorodci Kogi Wiwa a jiné etniky je nadále krmí. Na pokrytí dluhu už ale nestačíme. Tato nerovnováha se projevuje v našem hmotném světě a způsobuje nemoci, války, kataklyzmata... Proč? Protože už nedokážou udržet rovnováhu všeho živého."